Pamětihodnosti města

Farní kostel sv. Jakuba Staršího

Farní kostel sv. Jakuba, architektonická dominanta Pohořelic, je v jádru ranně gotická stavba z 13. století s dochovanými architektonickými články z doby vzniku i z pozdějších gotických úprav. Původní menší kostel, v románském slohu, byl spolu s městem zničen požárem v roce 1278. Poté byl v několika stavebních etapách v rozmezí let 1290-1580 postaven trojlodní gotický kostel, s příčnou lodí, polygonem presbytáře a čtyřbokou věží, osazenou asymetricky v západním průčelí. Přesnou posloupnost a datování velmi složitého stavebního vývoje kostela se dosud nepodařilo jednoznačně určit, nejstarší částí kostela však zřejmě bude presbytář postavený před rokem 1323. Roku 1668 provedl brněnský stavitel Ruprecht renesanční úpravy, především prolomením nových půlkruhových okenních otvorů, zazděním většiny původních oken gotických. Unikátní gotické fresky na bocích hlavní lodi mohou znázorňovat světce, starozákonní proroky, případně šlechtické donátory kostela. Fresky byly snad v luteránském období Pohořelic překryty vápennými líčkami a na řadu let zapomenuty. Odkryty byly při stavebních úpravách v roce 1934. Kostel byl obklopen hřbitovem do roku 1831, kdy byl zřízen nový hřbitov za městem.

Fara

Sídlo fary v Pohořelicích se v 16. až 18. století několikrát stěhovalo, často proto, že fara vyhořela – naposled roku 1767. Dnešní pozdně barokní až raně klasicistní budova fary byla postavena kolem roku 1769 za přispění knížete Ditrichštejna, jehož kamenný znak zdobí dvorní stranu objektu. Přízemí dvoupodlažní budovy je zaklenuto valenými klenbami s vytaženými hřebínky. Fasáda fary je bohatě členěna, hlavní vstup má kamenné ostění zdobené motivem penízků Po obou stranách farní budovu obklopuje obvodní zeď s původně jednou branou slepou druhou otevřenou. Za napoleonských válek využívali k ubytování faru při průjezdu Pohořelicemi velitelé armád ruských i rakouských a v listopadu 1805 zde strávil noc i Napoleon, táhnoucí se svou armádou ke Slavkovu. Na faře se dochovaly některé kusy nábytku z doby jeho pobytu, zejména postel, stůl a hodiny. K faře patřívalo rozsáhlé farní hospodářství, čemuž odpovídalo množství hospodářských budov ve farním dvoře. Tyto byly demolovány v 50. letech 20. století, kdy již přes dvacet let nebyly využívány. Vznikla tak rozsáhlá farní zahrada, která měla však větší rozlohu než dnes, zadní část farní zahrady byla v roce 1977 zabrána a vykoupena na výstavbu panelových domů.

Lovecký zámeček Leopoldsruhe

Lovecký barokní zámeček Leopoldsruhe představuje jedno z mladších děl významného moravského architekta ve službách Ditrichštejnů, Františka Antonína Grimma. Jde o doklad francouzského vlivu na stavební činnost na Moravě před polovinou 18. století. Je cennou ukázkou typu loveckých zámků a hodnotnou architektonickou památkou. Jde o dvoupodlažní stavbu s bočními křídly do tvaru U, s kaplí v západním křídle, doplněnou mohutnou ohradní zdí se třemi vstupy a dvěma hospodářskými budovami, které společně uzavírají čestný dvůr.Vystavět jej dal Leopold hrabě z Ditrichštejnu, krátce poté, co roku 1743 zakoupil židlochovické panství a s ním i statek Velký Dvůr. Leopold měl zalíbení zejména v lovu, pro nějž zde našel prostředí bohaté na divokou přírodu a vodní zdroje, a často sem zajížděl. Během napoleonských válek poskytoval zámeček přístřeší střídavě oběma nepřátelským stranám. V roce 1809 byl využit jako lazaret pro raněné vojáky. Jak postupně rostl hospodářský význam přilehlého vrchnostenského statku, začal být zámeček využíván pro ubytování zde zaměstnaných úředníků, zároveň však také postupně chátral Areál sloužil ve 20. století k hospodářským a bytovým účelům, postupem času přestal být vzhledem k havarijnímu stavu využíván. Od roku 2003 probíhá postupná obnova a zámeček slouží jako Dům na půli cesty - adaptační centrum pro mladé lidi vyšlé z dětských domovů.

Paarův zámeček č.p. 12

Původně barokní stavba z konce 17. století, která však pozbyla četnými přestavbami podstatnou část své původní architektonické hodnoty. Členění fasády bylo značně zjednodušeno, zůstala jen profilovaná korunní řimsa a zbytky bosáže. Interiéry byly přestavěny, budova osazena novodobými okny. Zámeček si po roce 1693 nechala postavit za tzv. Malým dvorem (dnes areál základní školy na ulici Lidické) hraběnka Marie Paarová, dědička části židlochovického panství. K zámečku si upravila i zahradu. K roku 1827 je ve farní knize č.p. 12 zmiňováno jako vrchnostenský dvůr. V 2. pol. 19. století zakoupila budovu obec, a využívala ji v 60. letech 19. století jako provizorní třídu při větším počtu žáků. V roce 1888 byla postavena nová školní budova na ulici Lidické a Paarův zámeček se tak stal trvale součástí školního areálu. V druhé polovině dvacátého století století byl využíván jako školní družina, v současnosti jako bytový dům

Hotel Pfann

Jedna z nejstarších dochovaných světských staveb města s architektonicky výraznými průčelími. Jádro stavby pochází z konce 16. století, barokně byl objekt přestavěn zřejmě na konci 17. století. Jde o dvoupodlažní nárožní budovu ve tvaru písmene L s rozsáhlým hospodářským zázemím bývalého velkého hostince a hotelu Pfann v podobě stájí a kočárového přístřešku. První záznam o objektu je z roku 1598, kdy je nazýván Dvorem u okrouhlého kamene (Runden stein) a koupen panem Kryštofem Dyckartem od paní Voršily za 2200 zlatých, tehdy k němu patřilo mimo jiné 3,5 lánu polí, 3 louky, 2 zahrady, 2 líchy a také vinohrady. V roce 1616 byl osvobozen a zván svobodným dvorem. Byl to jeden z pěti pohořelických svobodných dvorů, které však byly vrchností postupně skupovány a nakonec zanikly. Během dalších padesáti let často měnil majitele až byl roku 1661obdařen šenkovním právem a dostal jej brněnský měšťan Pavel Ignác Morgenthaler, ten jej však již roku 1682 vrací jako pustý hraběnce Marii z Valdštejna. Svobodný dvůr byl pak zrušen, pusté stavení přepuštěno poddanému a pustá pole přidána poště. V průběhu 19. a v první třetině 20. století zde byl provozován hostinec a hotel Pfann. Od druhé světové války je zčásti využíván jako bytový dům, v části jsou obchody, zařízen zde je i klub důchodců.

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov v Pohořelicích představuje jediný hmotný doklad bohatých a dlouhých dějin pohořelické židovské náboženské obce, patřící zřejmě k nejstarším židovským obcím na Moravě. Doba založení hřbitova není přesně známá, nejstarší doložený náhrobek však pochází z 2. pol. 17. století. Na ploše o rozloze necelého hektaru, ohraničené hřbitovní zdí, se nacházejí náhrobky různého stáří uspořádané do řad, často jde o krásné ukázky kamenické práce. Písemně jsou židé v Pohořelicích poprvé doloženi v roce 1490, kdy už pravděpodobně existovala i náboženská obec, znovu doložená od 1. pol. 17 století. Od roku 1850 se náboženská obec stala i obcí politickou s vlastním starostou. Židům, živícím se tradičně zejména obchodem, bývala v královských městech vymezena jen malá část města. V Pohořelicích se tak nárůstem počtu židovských obyvatel i domů postupně vytvořil charakteristický vzhled čtvrti za kostelem, dnes zvané Židy, s úzkými uličkami a na sebe nalepenými domky. Duchovním centrem židovské obce byla synagoga. Na místě menší starobylé synagogy byla v roce 1854 postavena synagoga nová, která byla rozbořena po druhé světové válce. Na jejím místě je dnes volné prostranství. Druhá světová válka znamená konec židů v Pohořelicích.

Radnice

Radnice byla postavena v roce 1903 jako reprezentační sídlo městské spořitelny. Již od počátku lze budovu nazývat radnicí, neboť místnosti v prvním patře byly pronajaty městskému úřadu, který uvolnil původní prostory staré radnice při náměstí (dnes budova zvaná statek) nově zřízenému okresnímu soudu a bernímu úřadu. Nová budova byla pojata v historizujícím duchu a to velmi výpravně. Dvoupodlažní objekt má velmi bohatě zdobenou štukovou fasádu s ornamentálními i figurálními motivy členěnou rýhováním. Reprezentativnost stavby je umocněna věží. Z balkónu v prvním podlaží bývaly pronášeny projevy v obdobích velkých historických změn, ať již při vzniku Republiky Československé v roce 1918, či po připojení Pohořelic k Říši po Mnichovské dohodě v roce 1938 a jejich obsazení německým vojskem. V roce 1950 byla k budově přistavěna městská obřadní síň. Radnice je propojena s městským kulturním sálem v zadním traktu. Donedávna správní centrum obce se po přestěhování městského úřadu v roce 2004 mění v kulturní centrum sjednocující pod svou střechou kulturní sál, obřadní síň, výstavní prostory a zázemí pro spolkovou činnost.

Pošta

Od 17. století povyšovala přítomnost pošty význam Pohořelic, a to v dobách, kdy Pohořelice ztratily postavení města a byly pouze součástí židlochovického panství. Stálá poštovní stanice byla zřízena v roce 1633 na základě císařského dekretu, který nařizoval prodloužení poštovního spojení Mikulov-Vídeň přes Pohořelice a Brno až k Olomouci. Umístění první poštovní stanice není známo, od roku 1663 však sídlila poštovní stanice v domě č.p. 83 v Pšeničné ulici, kde dříve působil sbor jednoty bratrské. V roce 1785 byla poštovní stanice přesunuta do Nové Vsi, ale po vybudování silnice do Znojma se v roce 1807 vrátila do Pohořelic na křižovatku cest do Mikulova a Znojma, a mohla tak sloužit pro poštovní linku Brno-Mikulov i Brno-Znojmo. V roce 1854 byla poštovní stanice zrušena v souvislosti s rušením koňské dopravy na těchto linkách. Poštovní zásilky včetně pošty balíkové byly dále přepravovány po železnici. Umístění pošty se poté přesunulo na čas na náměstí Svobody do pronajatých prostor. Současná budova pošty, vystavěná v sousedství Radnice nákladem 45 tisíc korun, pochází z roku 1914. Význam pošty dokládá i tzv. poštovní kříž z roku 1805 u silnice na Mikulov, který býval udržován společně poštami Mikulov a Pohořelice.

Německé pohřebiště

Kovový kříž při silnici na Mikulov , nacházející se u hromadného hrobu obětí tzv. divokého odsunu, připomíná jeden z nejtragičtějších dozvuků druhé světové války. 30. května 1945, tři týdny po skončení druhé světové války a o tři měsíce dřív, než odsun Němců z Československa posvětila Postupimská konference, vyšel z Brna průvod více než dvaceti tisíc Němců, který později vstoupil do historie jako pochod smrti. Na základě vyhlášky Národního výboru pro Velké Brno z 30. května 1945 se ještě téhož dne muselo shromáždit německé obyvatelstvo z Brna a okolí s výjimkou mužů od 14-60 let, kteří byli odvedeni na pomocné práce. Jednalo se tedy převážně o ženy, děti a staré lidi. Bylo jich asi 20-35 tisíc. K ránu byli donuceni vydat se pod ozbrojeným dohledem k rakouským hranicím, O tom, jak překotně akce probíhala, svědčí i skutečnost, že 1. června už byla hlavní skupina na rakouských hranicích. Cestou zůstalo v Pohořelicích několik tisíc vyčerpaných a nemocných, mnozí z nich posléze umírali vysílením a na následky úplavice či průjmů, které se mezi vysídlenci epidemicky rozšířily. Údaje o počtu obětí se značně rozcházejí. Pochod smrti si pravděpodobně vyžádal přes 1700 obětí. V pohořelickém táboře pak našlo smrt nejméně 450 osob, které byly za městem pohřbeny v několika hromadných hrobech.

Městský park

Městský park v Pohořelicích zasahuje až téměř k historickému centru města. Vyvažuje také opticky kontrast výškové panelové výstavby ze sedmdesátých let a jednopatrových barokních domů na náměstí, panelové domy mají takto přirozené pozadí. Ze tří stran je sevřený vodou, nejvzdálenější hranici tvoří fotbalové hřiště. Založen byl iniciativou okrašlovacího spolku v roce 1934 na tříhektarovém pozemku mezi řekou a mlýnským náhonem. Pozemek na park zakoupilo město. K projektování parku byl přizván profesor Henne ze zahradnické školy ve Valticích, který navrhl zejména rozložení cest. Značnou část prací při výsadbě stromků, vypěstovaných ve školce u železničního nádraží, vykonaly děti z české a německé měšťanské školy. Nejvýznamnější podíl na založení i zvelebování parku měl po řadu let pan Josef Haňka. Po druhé světové válce, zejména v letech 1954-1976, se pokračovalo s rozšiřováním rozlohy parku až na celkovou plochu 4,5 hektaru. Město ocenilo celoživotní úsilí pana Haňky o zvelebení Pohořelic pomníkem, který je umístěn právě v městském parku.

MĚSTO POHOŘELICE
Městský úřad Pohořelice

Vídeňská 699 Tel.: 519 301 311
691 23 Pohořelice Fax: 519 424 552
E-mail: info@pohorelice.cz
El. podatelna: bližší informace
ID datové schránky: 5vjbzr8
Úřední hodiny

Po: 07.30 - 11.30 a 12.30 - 17.00
St:  07.30 - 11.30 a 12.30 - 17.00

Krátké zprávy
Dětská skupina (dotazník) 16326
Facebook profil Města Pohořelice

Facebook profil Města Pohořelice

On-line katalog knih
naší knihovny

Profil knihovny Města Pohořelice

16318

Povodňový plán Povodňový plán města Pohořelice 

http://jihomoravsky.dppcr.cz/web_584801/

  • KRIZPORT - Portál krizového řízení pro JmK
  • Czech POINT
  • HC Kometa Brno
  • Protikorupční linka 199
  • Family Point - místo pro rodinu